ZBLOg.cz » Příběhy živnostníků » Pracuji z domova jako copywriterka | Příběhy živnostníků
|

Pracuji z domova jako copywriterka | Příběhy živnostníků

Práce copywriterů je s rozvojem internetu, webových portálů a e-shopů čím dál žádanější. Co musíte udělat, abyste se stali dobrými copywritery? Dočtete se v článku.

Ráda bych se s vámi podělila o zážitky ze svého podnikání, které začalo úplnou náhodou.

Ale pěkně od začátku. Jmenuji se Markéta, je mi 28 let a pocházím z Příbramska. Vystudovala jsem magisterský obor Provoz a ekonomika na České zemědělské univerzitě v Praze. Právě už na vysoké škole jsem s podnikáním začala. Tehdy se ale nedalo hovořit o podnikání jako takovém, které by mělo za cíl mě živit, ale spíše jsem to brala jako přivýdělek.

Moje začátky: psaní popisků pro IT firmu

Když jsem s podnikáním začínala, bylo mi 23 let a chodila jsem do třetího ročníku bakalářského studia. V práci mého tehdejšího přítele (dnes už manžela) hledali dalšího člověka, který by se zabýval psaním popiskům k produktům. Bylo to ve firmě, která se zabývá prodejem počítačů, takže pro mě tehdy docela oříšek.

Měla jsem popisovat počítačové sestavy, procesory, operační paměti, základní desky, příslušenství k počítačům a spoustu IT produktů. To pro mě nebylo úplně easy, protože pro mě jako pro laika představovaly počítače dosud jen užitkové věci.

Nicméně tahle práce byla mnohem lépe placená než kdybych chodila pracovat do supermarketu (kam jsem jen tak mimochodem jako studentka chodila). Tudíž jsem se rozhodla, že to vyzkouším a uvidím, jak mi to půjde. Začátky byly docela těžké, musela jsem si toho hodně zjistit, ale přítel mi pomáhal, jak jen to šlo.

Čím déle jsem psala, tím více jsem se zdokonalovala a zjistila jsem, že mám i nějaké to „literární střevo“, jak se lidově říká. Po ukončení studia na vysoké škole jsem si hledala práci v oboru. Bohužel je dneska taková doba, že vysokoškoláci bez praxe hned neseženou vysněnou práci, tak jsem nějakou dobu (asi 4 měsíce) hledala a pak se mi naskytla příležitost jít pracovat do stejné firmy, pro kterou jsem psala popisky (a ve které pracoval i přítel).

Nastupuji do IT firmy jako prodejce

Vím, že to není úplně ideální, když partneři pracují ve stejné firmě (jednak kvůli sobě, ale hlavně kvůli lidem z firmy), ale byla jsem ráda, že mě vzali. Bylo to pěkné místo prodejce IT, což jsem zvládala dobře, protože jsem měla dobrý základ díky psaní o produktech, které se tam prodávali. Takže jsem pracovala na HPP a k tomu jsem ještě dělala popisky.

Přečtěte si také:  Jak se stavět na vlastní nohy | Příběhy živnostníků

Postupem času jsem se vypracovala na vedoucí prodejny, posléze na školitelku služeb a nakonec až na manažerku služeb.

Můj pracovní den byl čím dál, tím náročnější. Přes den jsem byla v práci, po večerech jsem psala. Víkendy jsem obvykle vstávala brzy ráno, abych mohla celý den psát. Někdy toho bylo více, někdy méně. Ale postupem času toho bylo čím dál, tím více, a tak jsem se téměř nezastavila.

Závist kolegů v práci

S postupem na poslední pracovní pozici ve firmě probíhali napříč celou firmou dotazníky o spokojenosti ve firmě, kam mohl každý napsat svůj názor, co je plus a mínus firmy. Já, jakožto dosud naprosto spokojený člověk, jsem vše vyplnila vzorně a pozitivně. Po vyhodnocení těchto dotazníků se však ke mně dostaly zvěsti, že si spousta lidí stěžuje na to, jak je možné, že člověk s manažerskou funkcí může ještě mít tak pěkný přivýdělek.

A tak se začalo řešit, co dál. Vedení firmy se shodlo, že bude nejlepší, když si vyberu, co chci dělat – buď jedno, nebo druhé. V tu dobu jsem už byla těhotná, a tak jsem oznámila, že chci zůstat na HPP a popisky odsunout na vedlejší kolej. Postupně jsem přestala psát a od porodu nepracovala vůbec.

Po rodičovské mě nepřijali zpět do práce. Co teď?

Vždycky jsem si říkala, že bude fajn, když budu moci psát popisky i na mateřské, ale ani po půl roce, kdy jsem si zjišťovala, zda se mohu vrátit, mi firma nevyhověla.

Já, jakožto člověk, který je poměrně podnikavý, jsem se však nenechala odradit, a začala jsem hledat něco jiného. A tak jsem přišla k pravému copywritingu, což je předmětem mého dnešního podnikání.

Zpočátku jsem si hledala práci sama a docela mě příjemně překvapilo, že netrvalo dlouho a začala jsem mít i trvalé nabídky.

Psaní doporučuji právě maminkám na rodičovské

Co se týče papírování, tak maminky na rodičovské dovolené mají různé úlevy z daní, ale i sociální a zdravotní je poměrně nízké, což pro mě bylo v rozhodování, zda budu se psaním pokračovat, také důležité. Stačilo tedy obnovit živnostenský list, navštívit s kočárkem pár úřadů a mohla jsem začít.

Přečtěte si také:  Podnikatelem v dopravě ve 23 letech | Příběhy živnostníků

Dnes píšu pravidelné články pro několik internetových časopisů, články a různé texty pro e-shopy a příležitostně si vyhledávám další práci na nabídkových portálech. S prací jsem naprosto spokojená, protože mohu psát kdykoliv a hlavně z domova, což je pro maminku na rodičovské dovolené stěžejní. Píšu hlavně po večerech a někdy i přes den, když malá spí.

Dnes už také vím, že všechno špatné je pro něco dobré. Vydělávám mnohem více než při psaní pro předchozí firmu a jsem mnohem víc v klidu. Řídím se dvěma hesly – „Jaký si to uděláš, takový to máš.“ a „Když se chce, tak to jde.“

Věřím, že můj příběh bude inspirací pro nově začínající podnikatele, nebo pro maminky na rodičovské dovolené.

Jaké zkušenosti ze začátků svého podnikání máte vy? Daří se vám, nebo to není až tak růžové? Pokud chcete, napište mi do komentáře. Nebo můžete napsat celý článek, který zde zveřejním, stačí mě kontaktovat a domluvíme se na podrobnostech.


Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *