Jak podat insolvenční návrh v případě nevyplacení mzdy zaměstnancům?

Možná jste se dostali do podobné situace, jako před několika lety já, tedy že vám jako zaměstnanci nebyla vyplácena mzda, ať už z jakéhokoliv důvodu. Pokud už situace dojde tak daleko, že se rozhodnete ukončit pracovní poměr, je tu šance, jak získat zpět dlužnou mzdu, nebo alespoň její část.

Chtěl bych tedy v tomto článku shrnout základní informace a také popsat, jak jsem postupoval v mém případě. Jelikož od té doby uplynulo několik let, je možné, že se v průběhu let podmínky třeba mírně změnily, takže pokud byste přišli na nějakou nesrovnalost, upozorněte mě na to prosím v komentářích.

Na úvod bych také připomněl to, proč vlastně zaměstnanec v tomto případě insolvenční návrh podává. Je to z toho důvodu, cituji: „mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy úřad práce zveřejnil na své úřední desce informace  soudu o zaměstnavateli, na jehož majetek bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh a jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem.

Jednoduše řečeno, aby zaměstnanec mohl uplatnit své mzdové nároky, musí být na zaměstnavatele podán insolvenční návrh. A pokud jej nepodají jiní věřitelé, můžou jej podat sami zaměstnanci.

Odkud získat informace, formuláře…

Pokud chcete získat informace ohledně insolvence, podání insolvenčního návrhu, stáhnout potřebné formuláře apod., podívejte se na webové stránky Ministerstva spravedlnosti http://insolvencni-zakon.justice.cz/.

Dále vás možná bude zajímat i znění zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

Pokud se rozhodnete uplatnit své mzdové nároky, informace najdete na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/insolvence.

Další důležité informace najdete v zákonu č. 262/2006 Sb., zákoník práce, o tom se blíže zmíním později.

Kdy může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr?

Pokud se týká nevyplácení mzdy zaměstavatelem, řeší okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem odstavec (1), písmeno b) § 56 Zákoníku práce.

Co říká zákon?

§ 56

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem

(1) Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže,
b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1).

Mzda je splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém mu vzniklo právo na tuto mzdu.

Takže pokud uvedu příklad, zaměstnanec vykonával práci v měsíci květnu, mzda za měsíc květen je splatná v měsíci červnu, a pokud ji nedostane zaměstnanec do 15. července, může okamžitě zrušit pracovní poměr.

Okamžité zrušení pracovního poměru jsem v mém případě sepsal na jednu stranu A4, a nechal si je podepsat a potvrdit razítkem. To potvrzení o předání je docela důležité, aby se předešlo případným komplikacím později, kdy by zaměstnavatel třeba tvrdil, že okamžité zrušení pracovního poměru mu nebylo předáno apod.

Co by měl zaměstnanec obdržet od zaměstnavatele při ukončení pracovního poměru?

V podstatě neprodleně po okamžitém ukončení pracovního poměru by vám měl zaměstnavatel vydat potvrzení o zaměstnání (dříve též označováno jako zápočtový list).

Zaměstnanec má také právo požádat zaměstnavatele o vydání potvrzení o výši průměrného výdělku, což se může hodit jednak na Úřadu práce při žádosti o podporu v nezaměstnanosti, jednak pro výpočet odstupného.

Dále je dobré mít všechny výplatní pásky, tedy i ty za poslední měsíc, ve kterém jsem ukončili pracovní poměr.

Odstupné se vyplácí v termínu poslední mzdy, mělo by být tedy zahrnuto v poslední výplatní pásce, pokud se oba nedohodnou na jiném termínu.

Může se stát, že zaměstnavatel z nějakého důvodu nechce spolupracovat a odmítá potvrzení o zaměstnání vydat. V takovém případě se lze obrátit na příslušný oblastní inspektorát práce, který může zapůsobit svojí autoritou ať už pouhým telefonátem, případně osobní návštěvou u zaměstnavatele.

Jak tedy sepsat insolvenční návrh po ukončení pracovního poměru?

Důležitá věc, na kterou je třeba myslet je, že aby byl podle insolvenčního zákona dlužník (zaměstnavatel) v úpadku, musí být splněny následující skutečnosti:

Co říká zákon?

(1) Dlužník je v úpadku, jestliže má
a) více věřitelů a
b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen „platební neschopnost“).
(2) Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže
a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Co z toho vyplývá?

Aby byl insolvenční návrh přijat, musí být více věřitelů (např. zaměstnanců, kterým zaměstnavatel dluží mzdu). Dále insolvenční návrh má smysl podávat až po době delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti mezd a mělo by být zřejmé, že je zaměstnavatel v platební neschopnosti.

Ovšem s podáním insolvenčního návrhu se nevyplatí ani příliš otálet, protože zde jsou lhůty pro uplatnění mzdových nároků. Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy úřad práce zveřejnil na své úřední desce informace  soudu o zaměstnavateli, na jehož majetek bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh a jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem.

Dále platí, že mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Rozhodným obdobím je měsíc, kdy byl podán insolvenční návrh a dále 3 měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 měsíce následující po tomto měsíci.

V tomto případě, pokud nechcete riskovat chybně sepsaný insolvenční návrh a nevíte, co přesně má obsahovat, doporučuji navštívit ve věci sepsání insolvenčního návrhu profesionála, v tomto případě tedy právníka v oblasti obchodního práva.

Opět použiji můj příklad, kdy jsem spolu s několika dalšími bývalými kolegy navštívil právníka, se kterým jsme situaci probrali, vysvětlili mu, jak dlouho nám zaměstnavatel nevyplácel mzdu a další okolnosti, na základě kterých on určil, že má smysl insolvenční návrh podávat. Dále jsme si s sebou každý přinesl podklady pro sepsání insolvenčního návrhu, které zároveň slouží i jako přílohy insolvenčního návrhu a přihlášek pohledávek:

  • osobní údaje (jméno, adresa),
  • přesný název a označení dlužníka (jméno firmy, IČ),
  • pracovní smlouvy zaměstnanců,
  • okamžité skončení pracovního poměru,
  • výplatní pásky za měsíce, kdy nám zaměstnavatel dlužil mzdu,
  • potvrzení o zaměstnání.

Na základě těchto informací a údajů právník sepsal insolvenční návrh. V případě větší skupiny  bývalých zaměstnanců je tedy možné sepsat jeden společný insolvenční návrh, kde budou jako navrhovatelé vystupovat všichni tito bývalí zaměstnanci. Nebo je také varianta, že podá každý bývalý zaměstnanec svůj insolvenční návrh. Důležité ovšem je, aby bylo zřejmé, že věřitele jsou alespoň dva, což je nutné v insolvenčním návrhu doložit.

Insolvenční návrh vč. příloh se podává dvojmo a je nutné podpisy úředně ověřit (u notáře, či na poště).

Dále právník za každého bývalého zaměstnance sepsal tzv. přihlášku pohledávky, pomocí které si každý věřitel přihlašuje svoji pohledávku vůči dlužníkovi.

Přihláška pohledávky vč. příloh se podává opět dvojmo a opět je nutné podpisy úředně ověřit (u notáře, či na poště).

Sepsání insolvenčního návrhu a přihlášek pro všechny bývalé zaměstance stálo cca 5 000 Kč, takže pokud je vás třeba pět, vychází cena na 1 000 Kč za jednu osobu, což za jistotu správně sepsaného návrhu není zase mnoho. Dále je ještě třeba připočítat náklady na kopírování a ověřování podpisů, což se pohybuje v řádu stokorun za kompletní jeden návrh.

Také je vhodné k insolvenčnímu návrhu a přihláškám pohledávky podat i žádost o skrytí osobních údajů, případně dalších údajů, které nechcete, aby byly volně přístupné v Insolvenčním rejstříku.

Kde insolvenční návrh podat?

Insolvenční návrh se podává u příslušného krajského soudu. Podání návrhu (dvojmo) jsem provedl na podatelně krajského soudu a je dobré si třetí kopii návrhu nechat potvrdit a ponechat.

Co se bude dít dál?

Zpravidla ještě ten den, nebo nejpozději příští pracovní den můžete v Insolvenčním rejstříku vyhledat dlužníka a podívat se, zda byla vašemu insolvenčnímu návrhu přiřazena spisová značka a v příštích dnech sledovat další vývoj.

O důležitých skutečnostech vás bude také krajský soud informovat doporučenými dopisy poštou.

Malé shrnutí

Na co si dát pozor a jak tedy postupovat, abychom měli jistotu správného postupu:

  • pohlídat si veškeré termíny a časové návaznosti, ať už se týkají podání zrušení pracovního poměru, podání insolvenčního návrhu,
  • získat co nejvíce podkladů pro insolvenční návrh a mít je v pořádku, úplné a potvrzené (potvrzení o zaměstnání, výplatní pásky, pracovní smlouva, zrušení pracovního poměru…),
  • sepsání návrhu nechat na právníkovi, stejně tak je možné se na něj obrátit v případě dalších nejasností a problémů.

Jak jsem psal v úvodu, důvodem, proč zaměstnanci podávají insolvenční návrh je skutečnost, že díky tomu mohou následně uplatňovat své mzdové nároky.

Blíže to popisuji v článku Jak uplatní zaměstnanec mzdové nároky vůči zaměstnavateli?


3 názory na “Jak podat insolvenční návrh v případě nevyplacení mzdy zaměstnancům?”

  1. František Šimeček

    Dobrý den.Jak postupovat když zaměstnavatel vůbec nekomunikuje,neplatí mzdu,nevydá zápočtový list,schováváse.Úřad práce vám nepomůže a inspekci práce to trvá dlouho než zasáhne/obvykle několik měsíců/.Protože žijeme z výplaty ze dne na den tak může být pozdě další měsíc.Simir7.

  2. Dobrý den, díky za článek, v podstatě řešíme teď to samé a i v roce 2018 uvedený postup – dle dohledaných infomrací souhlasí. S tím, že je možnost požádat o pomoc s podáním insolvenčního návrhu právníka místního úřadu práce tzn. zdarma

    1. Dobrý den,
      mohu se zeptat, na kterém úřadu práce je možnost požádat právníka o pomoc s podáváním insolvence? Volala jsem na tři různé a všude mi řekli, že s podáváním insolvence mi nepomůžou, že to není v jejich kompetenci.
      Děkuji,
      Tereza

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru